Být „filozofem“ znamenalo pociťovat vzrušení z toho, že se možná blíží nový věk svobody. Démoni pověr a neoprávněných výsad byli vymítáni. Lidé, kteří žili v temnotě, spatřili jasné světlo. Svět zažíval znovuzrození. Sám Voltaire ve svých střízlivějších okamžicích projevoval obavy z toho, že moc kléru možná nebude nikdy zlomena; většinou však vyjadřoval optimismus. Svou dobu prohlašoval za siècle des lumières – „věk osvícení“.