kům ve zbrani organizace Stop the War vyjádřila podporu, formulovalo dávnou touhu muslimů: dovést celý svět k tomu, aby se podrobil islámu. Dábik je městečko v Sýrii, kde – alespoň podle výroků připisovaných Mohamedovi – mají být křesťanské armády definitivně rozdrceny muslimy. Islámská říše se pak rozprostře po celém světě. Nastane konec světa. Boží plány budou konečně naplněny.Zarkáví tvrdil, že ve snu viděl, jak se k němu z nebe snáší meč. Skutečnost byla mnohem méně vznešená. Byl to gangster, rád znásilňoval a liboval si ve zvěrstvech tak ohavných, že se od něj nakonec distancovala i sama al-Káida. V jeho odpalování bomb a stínání hlav však byla patrná určitá metoda. Sice jen sotva uměl číst, dostalo se mu však neformálního vzdělání od jednoho z nejvlivnějších muslimských radikálů. V roce 1992 byl Zarkáví v Jordánsku zatčen za přípravu teroristických útoků a souzen společně s palestinským učencem jménem Abú Mohammad Makdísi. Celých sedm let jeho vězeňského pobytu ho Makdísi učil a mluvil s ním o krizi, kterou islám zažívá. Bůh dal sice muslimům dokonalé a věčné zákony, oni jsou však nuceni řídit se zákony vytvořenými lidmi. V Makdísiho očích se z muslimů stali něco jako křesťané: nevěřící, jejichž pány se „vedle Boha“38 stali zákonodárci. Vlády napříč muslimským světem přijaly ústavy, které jsou v přímém rozporu se sunnou. A co horšího, vstoupily do mezinárodních organizací, které, přes tvrzení o své neutralitě, vnucují muslimům cizí právní normy. Největší hrozbou z nich je OSN. Organizace založená po druhé světové válce vyhlásila Všeobecnou deklaraci lidských práv. Muslimové však vědí, že lidé žádná taková práva nemají. Islám nezná přirozené právo. Existují jen zákony s (ad islam)