Bůh, jehož stoupenci Islámského státu uctívali, nebyl bohem muslimských filozofů a básníků, všeslitovný a všemilosrdný; byl to řezník. Svolení ke svým krutostem nečerpali z jedinečného odkazu islámské učenosti, ale z pokřivené tradice fundamentalismu, která je ve své podstatě protestantská. Islámský stát byl sice napohled islámský, v jeho genech se však projevoval novokřtěnecký Münster. To je snad ta nejúděsnější ironie v celých dějinách protestantismu. (ad islam, protestantizmus)