Takto vidíme, že suverénní moc, jakkoli je absolutní, po-svátná a nedotknutelná, nepřesahuje a ani nemůže přesáhnout meze obecných dohod, a že každý člověk může plně nakládat s tím, co mu bylo těmito dohodami ponecháno z jeho majetku a jeho svobody, takže suverén nemá nikdy právo zatížit jedno-ho poddaného více než jiného, neboť pak se záležitost stává partikulární a jeho moci to již nepřísluší.