To, že bohatí jsou povinni dávat chudým, byl samozřejmě princip starý jako křesťanství samo. Dosud nikoho však nenapadlo prosazovat princip vůči němu komplementární: že chudý má nárok na základní životní potřeby. Něco takového bylo – a tuto formulaci kanoničtí právníci používali stále více – lidské „právo“. (ad kresťanstvo)