Jazyk lidských práv zde měl svého konkurenta. Jak tvrdili revolucionáři na obou stranách Atlantiku, lidská práva existují ve světě přirozeně, existovala odjakživa a přesahují čas i prostor. To byl ovšem stejný výplod fantazie jako cokoli, co lze najít v Bibli. Vývoj konceptu lidských práv, nesený od reformace protestantskými právníky a osvícenskými filozofy, zastřel jeho původní autory. Nebyl totiž odvozen z antického Řecka nebo Říma, ale z historického období, které všichni uvědomělí revolucionáři odsuzovali jako ztracené tisícíletí, z doby, kdy byl jakýkoli náznak osvícenství ihned vyslíděn a potlačen fanatickými mnichy, kteří si libovali v pálení knih. Lidská práva jsou ve skutečnosti dědictvím středověkých expertů na kanonické právo.