Čo sú to hodnoty?
 Benedictus de Spinoza (1632) |
Keď ľudia nadobudli presvedčenie, že sa všetky veci, ktoré sa dejú, dejú kôli nim, museli na každej veci považovať za hlavné to, čo je im najviac užitočné, a ako najcennejše hodnotiť to, čo na nich príjemné pôsobí. Museli si teda k vysvetleniu prirodzenosti vecí vytvoriť také pojmy, ako je dobro, zlo, poriadok, zmätok,teplo, chlad, krása, škaredosť. |
 Niekto (2019) |
V Európe a v Amerike je skupina ľudí, ktorá sa domnieva, že najdôležitejšie je pre človeka je ego, on sám. Naproti tomu je druhá skupina ľudí, ktorá hovorí, že to nie je pravda, pretože sú dôležitejšie veci ako "ja" - rodina, národ, boh. A pretože sú dôležitejšie ako ja, mal by som im slúžiť. v Maďasku prevažuje druhá skupinaľudí, v západnej európe skôr prvá. |
 Niekto (2019) |
Prvou osou je tradicionalisticko-sekulárna, alebo zjednodušene povedané, nábožensko-sekulárna os. Tou druhou je kolektivisticko-individualistická os.
Na tradicionalistickej strane prvej osi je rešpekt k tradíciám a autoritám, ako sú rodina či náboženstvo, a na jej sekulárnej strane je najmä viera v pokrok, otvorenosť k zmenám a opieranie sa o vedu. To, do akej miery je populácia tej-ktorej krajiny nábožensky založená, do akej miery hrá viera dôležitú úlohu pri rozhodovaní a postojoch ľudí, sa zisťuje (okrem iného) napríklad takýmito otázkami: „Veríte v Boha?“, „Súhlasíte, že ak si náboženstvo a veda protirečia, že náboženstvo má pravdu?“ |
 Niekto (2019) |
Tá druhá os je najmä o uzavretosti, resp. otvorenosti a o dôvere medzi ľuďmi, najmä dôvere k neznámemu a cudziemu. Na kolektivistickej časti tejto osi je predovšetkým silný vzťah a príslušnosť k národu, rase, etniku, rozlišovanie medzi „nami“ a „nimi“, opatrnosť a nedôvera voči neznámemu a cudziemu. Na individualistickej časti tejto osi ide o hodnoty, ako je individualizmus, spoliehanie sa na vlastné sily, ale aj otvorenosť, dôvera a tolerancia voči inému a cudziemu. Silné kolektivistické hodnoty uľahčujú presadenie a akceptovanie autokracie, individualistické zase podporujú liberálne usporiadanie spoločnosti. |
K vytváření hodnoty z toho, nad čím panujeme, tedy k trans-formaci vlastnictví ve zboží, je nezbytná energie. Voda, ať už tekoucí, nebo jako pára, ropa, plyn, uhlí, elektřina – něco musí pohánět mlýn. A navíc se musí zhodnotitelné věci vyrvat ze země, zpracovat, zabalit a prodat. |  Revoluce pro život (2019) |
 Panství kříže (2019) |
Jazyk lidských práv zde měl svého konkurenta. Jak tvrdili revolucionáři na obou stranách Atlantiku, lidská práva existují ve světě přirozeně, existovala odjakživa a přesahují čas i prostor. To byl ovšem stejný výplod fantazie jako cokoli, co lze najít v Bibli. Vývoj konceptu lidských práv, nesený od reformace protestantskými právníky a osvícenskými filozofy, zastřel jeho původní autory. Nebyl totiž odvozen z antického Řecka nebo Říma, ale z historického období, které všichni uvědomělí revolucionáři odsuzovali jako ztracené tisícíletí, z doby, kdy byl jakýkoli náznak osvícenství ihned vyslíděn a potlačen fanatickými mnichy, kteří si libovali v pálení knih. Lidská práva jsou ve skutečnosti dědictvím středověkých expertů na kanonické právo. |
Okomentuj: