již lidi dovedl k tomu, aby se sdružovali do společnosti, přirozený sklon, či k tomu byli nuceni svými vzájemnými potře-bami, je jisté, že jejich ctnosti a neřesti a určitým způsobem celá jejich morální bytost se zrodila z tohoto obcování. Tam, kde není společnost, nemůže být spra-vedlnost ani shovívavost, lidskost ani velkodušnost, skromnost, a především ani ocenění všech těchto ctností, chci říci úsilí vynaložené na jejich praktikování mezi bytostmi naplněnými opačnými neřestmi.“