Nágárdžuna

predchádzajúci filozof nasledujúci filozof

Nágárdžuna

150 až 250

Všetci významní filozofi v čase

indický filozof, zakladatel školy Madhjamaka (Střední cesta) mahájánového (viď mahajána) buddhismu a pravděpodobně nejvlivnější buddhistický myslitel po samotném Buddhovi Gautamovi.Nágárdžunův hlavní přínos buddhistické filozofii tkví v jeho rozvinutí konceptu šúnjátá (viď šunjaváda), neboli prázdnoty, která spojuje další klíčové buddhistické pojmy, konkrétně anátman a pratítjasamutpádu (závislé vznikání)

Filozofická škola: mahajána šunjaváda budhistická filozofia

Diela:

Povedali o ňom

Niekto : Ústrednou tézou Nagárdžunovej knihy je jednoducho to, že niet vecí, ktoré by existovali samy osebe, bez vzťahu k čomukoľvek inému. Súznenie s kvantvovou mechanikou je tu bezprostredné. (ad Nágárdžuna ) >>

Niekto : Ak každý metafyzik hľadá najprv látku, esenciu, od ktorej závisí všetko, akýsi východiskový bod, z ktorého potom odvodzuje zvyšok, Nagárdžuna zasa naznačuje, že konečná látka, východiskový bod.. skrátka nie je. V západnej filozofii existujú v podobných smeroch len nesmelé nápady, zato Nágárdžunova filozofia je radikálna. (ad Nágárdžuna) >>

Kto som? / a kam idem

Nágárdžuna

Tak bolo povedané: „Forma nie je ja, ja nemá formu,
Ja neprebýva vo forme,
A forma neprebýva v ja“,
Týmto spôsobom tiež chápte štyri zostávajúce agregáty ako prázdne.

Čo robiť?

Nágárdžuna

S vedomím, že bohatstvo je nestabilné a bez podstaty,
je správne ponúkať darčeky
mníchom, brahmanom, chudobným a priateľom;
Čo sa týka budúceho života, niet lepšieho od toho ako dávať.

Je majetok dobrý alebo zlý?

Nágárdžuna

S vedomím, že bohatstvo je nestabilné a bez podstaty,
je správne ponúkať darčeky
mníchom, brahmanom, chudobným a priateľom;
Čo sa týka budúceho života, niet lepšieho od toho ako dávať.

Prečo umierajú mladí ľudia?

Nágárdžuna

Váš život uprostred príčin smrti je ako lampa v silnom vetre.

Prečo musíme zomrieť?

Nágárdžuna

Váš život uprostred príčin smrti je ako lampa v silnom vetre.

Čo je podstata a čo akcident?

Nágárdžuna

Nielen živé bytosti sú bez jakékoli podstaty nebo duše (átman), ale i všechny věci jsou bez svabhávy, jinak řečeno bez vlastní podstaty. Jsou-li tedy bez skryté esence, jsou prázdné (šúnjata). Je tomu tak proto, že vznikají podmíněně, nikoli svou vlastní silou, ale v závislosti na podmínkách, které vytvářejí jejich současnou existenci. Podle zákona závislého vznikání je všechno vzájemně zřetězeno, propojeno a spjato, každá věc je vlastně průsečíkem vzájemných vztahů, věci nemohou existovat samy o sobě, jsou ovlivňovány, jsou pomíjivé, nemají svou vlastní podstatu. Věci tedy neexistují samy o sobě, jsou zbaveny vlastních charakteristických rysů, jelikož jsou jen průsečíky vzájemných vztahů, vlastně vůbec jako takové neexistují. Ale jestliže neexistují, neznamená to, že všechno je pouhé nebytí. Právě naopak, protože není bytí (bháva), nemůže být ani nebytí (abháva) jako jeho protiklad. Jedinou skutečností je prázdnota.

Čo existuje?

Nágárdžuna

Realita našeho běžného života je ako vidina, přelud, fatu morgána, podobně jako jí jsou nebeská města polobohů, zaječí parohy nebo syn neplodné ženy. Příčinou této vidiny je nevědomost (v sans. avidjá, v pálí avidždža) o prázdnotě.

Nágárdžuna

Nielen živé bytosti sú bez jakékoli podstaty nebo duše (átman), ale i všechny věci jsou bez svabhávy, jinak řečeno bez vlastní podstaty. Jsou-li tedy bez skryté esence, jsou prázdné (šúnjata). Je tomu tak proto, že vznikají podmíněně, nikoli svou vlastní silou, ale v závislosti na podmínkách, které vytvářejí jejich současnou existenci. Podle zákona závislého vznikání je všechno vzájemně zřetězeno, propojeno a spjato, každá věc je vlastně průsečíkem vzájemných vztahů, věci nemohou existovat samy o sobě, jsou ovlivňovány, jsou pomíjivé, nemají svou vlastní podstatu. Věci tedy neexistují samy o sobě, jsou zbaveny vlastních charakteristických rysů, jelikož jsou jen průsečíky vzájemných vztahů, vlastně vůbec jako takové neexistují. Ale jestliže neexistují, neznamená to, že všechno je pouhé nebytí. Právě naopak, protože není bytí (bháva), nemůže být ani nebytí (abháva) jako jeho protiklad. Jedinou skutečností je prázdnota.

Čo je to existujúce? Čo je to existovať?

Nágárdžuna

Nielen živé bytosti sú bez jakékoli podstaty nebo duše (átman), ale i všechny věci jsou bez svabhávy, jinak řečeno bez vlastní podstaty. Jsou-li tedy bez skryté esence, jsou prázdné (šúnjata). Je tomu tak proto, že vznikají podmíněně, nikoli svou vlastní silou, ale v závislosti na podmínkách, které vytvářejí jejich současnou existenci. Podle zákona závislého vznikání je všechno vzájemně zřetězeno, propojeno a spjato, každá věc je vlastně průsečíkem vzájemných vztahů, věci nemohou existovat samy o sobě, jsou ovlivňovány, jsou pomíjivé, nemají svou vlastní podstatu. Věci tedy neexistují samy o sobě, jsou zbaveny vlastních charakteristických rysů, jelikož jsou jen průsečíky vzájemných vztahů, vlastně vůbec jako takové neexistují. Ale jestliže neexistují, neznamená to, že všechno je pouhé nebytí. Právě naopak, protože není bytí (bháva), nemůže být ani nebytí (abháva) jako jeho protiklad. Jedinou skutečností je prázdnota.

Okomentuj:

predchádzajúci filozof nasledujúci filozof