Islam

Islam

Vstúp (späť) do školy! 😀

Výroky v duchu tejto školy:

S chalanmi to funguje tak, ze keby niekto chcel, spyta sa ocina a potom je to v poriadku, mozeme ist do spolocnosti medzi ludi, len nemozme byt osamote v jednej izbe.(18-rocna slovenska moslimka) U moslimov je to take, ze ziadne drzanie za ruky, ziadne bozkanie, je to o tych rozhovoroch na verejnosti, vzdy je dobre, ak je tam este nejaky rodinny prislusnik. No a pohlavny styk az po svatbe. To su take tie normalne moralne zakony, ako nase babky este pred sto rokmi dodrziavali.

Niekto
Na otázku Typy filozofov, filozofický horoskop

Bravčové by sa nemalo jesť. Prasatá zožerú všetko, aj nečistoty, preto sa cez ne dostáva do človeka špina.

Niekto
Na otázku Čo jesť?

Ježiš nebol bohom, ale bol mesiášom, prorokom ktorého Boh poslal.

Niekto
Na otázku Kto je Ježiš?

„Mesiáš Ježíš, syn Mariin, je pouze poslem Božím.“

Niekto
Na otázku Kto je Ježiš?

Povedali o nej:

V nemoslimskom svete je rozšírená viera, že islam rešpektuje Starý zákon a evanjeliá ako kroky vedúce k Mohamedovmu zjaveniu. Nie je to pravda, ortodoxný islam ich odmieta.(39) Mohamed tvrdil, že existujú božské proto-knihy a že predchádzajúce „knihy“ sú len skomolené a skazené kópie, ktoré boli poslané predchádzajúcim národom alebo spoločenstvám, totiž židom a kresťanom. No toto jeho tvrdenie znamená, že tieto knihy boli „barbarským Koránom“ – na rozdiel od pravého arabského Koránu.40 Staršie mekkské súry síce hľadeli na židov a kresťanov, čiže „ľudí Knihy“ (ahl al-Kitab) s istou zhovievavosťou (napríklad: Vy máte svoje náboženstvo a ja mám svoje náboženstvo. /ad Biblia,Mohamed

Zdá sa, že Pytagoras zo Samu si nadovšetko vážil náuku o číslach... všetky veci pripodobňoval k číslam. 58 B 2 (z Aristoxena u Stobaia)

Zatiaľ čo teizmus (kresťanstvo, judaizmus, islam) učí, že Boh vidí všetko a preto sa treba správať slušne, buddhizmus účí, že všetci vidia všetko , resp. všetko je poprepájané a preto sa treba správať slušne. (ad budhistická filozofia )

Islámska civilizácia je dnes jedinou kultúrnou oblasťou, v ktorej neexistuje žiadna plnohodnotná demokracia.

Slovo "arab"je množný pojem, ktorí označuje tých, ktorí žijú pod stanom, kočovníkov. Človek kočuje, sťahuje sa so svojimi stádami za vodou a pastvou v krajine, v ktorej nepravidelne a málo prší. Takou krajinou je Arábia, poloostrov merajúci viac než 3 3200 000 km2. (as islam)

Ja si musím stále a stále klásť otázku, že čo sa to deje, že atómy môjho tela, ktoré sú úplne rovnaké prvky mendelejovej tabuľky ako zvyšok celého vesmíru tu v Bratislave za oknami, ako to že tietio atómy sa v mojej hlave zostavia tak, že ja som schpný milovať, dúfať, túžiť pýtať sa, premýšlať.. a pod. Židovstvo a kresťanstvo k tomu neprináša nič iného, že sa s tou mysľou a inteligenciou dá hovoriť. (ad židovská a islamská filozofia)

Základné pravdy, ktoré zdieľajú všetky 3 abrahámske náboženstvá hoci majú rôzne vonkajšie ozdoby sú : nesmrteľnosť duše, slobodná vôľa človeka a transcendetný osobný boh. (ad Kresťanstvo, Judaizmus, Islam)

Většina veršů, které zdobily zdi Skalního dómu, byla výsledkem série zjevení, jež Mohamedovi, jak věřili jeho stoupenci, nepřinesl nikdo jiný než anděl Gabriel. Tato zjevení, sestavená po Mohamedově smrti tak, aby tvořila jedinou „recitaci“, arabsky qur’an čili korán, byla pro jeho stoupence tím, čím byl Ježíš pro křesťany: proniknutím božského do světa smrtelníků, světa sublunárního, každodenního. (ad Islam)

Jestliže se v koránu nezvratně odhaluje, že Ježíš nezemřel na popravišti, ale že se to jen tak zdálo, proč křesťané setrvávají v bludu a dál oslavují kříž? (ad kresťanstvo, islam)

Jedinou podmínkou bylo, aby cokoli takového bylo přesvědčivě prezentováno tak, že to řekl Prorok – jelikož se dalo předpokládat, že cokoli, co Mohamed pronesl, mělo pečeť Božího souhlasu.To byla pro křesťany osudová výzva. Jejich tradiční přesvědčení, že pravý Boží zákon je zapsán v srdci, už rázněji zavrženo být nemohlo. (ad islam, kresťanstvo)

Nyní už nebylo výsadou jen Židů věřit v jedinečný soubor božského práva, které se dotýká každé stránky lidské existence a do přesných podrobností určuje, jak si Bůh přeje, aby muži a ženy žili. (ad islam)

Vlastnění otroků povoloval Korán na příkladu samotného Mohameda a spolu s ním i sunna, objemný soubor islámských tradic a praktik. Jakým právem se tedy křesťané dožadují jeho zrušení? (ad islam)

Nařízení islámského práva, která se zdála schvalovat otroctví, mají menší váhu než ta, která oceňovala osvobození otroků jako krok Bohu navýsost milý. Pokud se bude Korán číst ve správném světle, otevře se před věřícím pravá podstata islámu: podstata, o níž se nyní, více než dvanáct století po Mohamedově smrti, zjistilo, že je veskrze abolicionistická. (ad islam)

kům ve zbrani organizace Stop the War vyjádřila podporu, formulovalo dávnou touhu muslimů: dovést celý svět k tomu, aby se podrobil islámu. Dábik je městečko v Sýrii, kde – alespoň podle výroků připisovaných Mohamedovi – mají být křesťanské armády definitivně rozdrceny muslimy. Islámská říše se pak rozprostře po celém světě. Nastane konec světa. Boží plány budou konečně naplněny.Zarkáví tvrdil, že ve snu viděl, jak se k němu z nebe snáší meč. Skutečnost byla mnohem méně vznešená. Byl to gangster, rád znásilňoval a liboval si ve zvěrstvech tak ohavných, že se od něj nakonec distancovala i sama al-Káida. V jeho odpalování bomb a stínání hlav však byla patrná určitá metoda. Sice jen sotva uměl číst, dostalo se mu však neformálního vzdělání od jednoho z nejvlivnějších muslimských radikálů. V roce 1992 byl Zarkáví v Jordánsku zatčen za přípravu teroristických útoků a souzen společně s palestinským učencem jménem Abú Mohammad Makdísi. Celých sedm let jeho vězeňského pobytu ho Makdísi učil a mluvil s ním o krizi, kterou islám zažívá. Bůh dal sice muslimům dokonalé a věčné zákony, oni jsou však nuceni řídit se zákony vytvořenými lidmi. V Makdísiho očích se z muslimů stali něco jako křesťané: nevěřící, jejichž pány se „vedle Boha“38 stali zákonodárci. Vlády napříč muslimským světem přijaly ústavy, které jsou v přímém rozporu se sunnou. A co horšího, vstoupily do mezinárodních organizací, které, přes tvrzení o své neutralitě, vnucují muslimům cizí právní normy. Největší hrozbou z nich je OSN. Organizace založená po druhé světové válce vyhlásila Všeobecnou deklaraci lidských práv. Muslimové však vědí, že lidé žádná taková práva nemají. Islám nezná přirozené právo. Existují jen zákony s (ad islam)

Muslimské země přijaly vstupem do OSN celou řadu závazků, které nevycházejí z Koránu ani sunny, ale ze zákoníků vzniklých v křesťanských zemích: ty stanovují právní rovnost mezi muži a ženami, mezi muslimy a ostatními vyznáními, zákaz otroctví, zákaz útočné války. Takové věci, jak Makdísi důrazně prohlásil, v islámu nemají místo. (ad islam)

Stav, kdy muslimské vlády přijímaly zákony zavádějící rovnost mužů a žen a rovnost islámu s ostatními vyznáními, byl v Makdísiho očích obludným rouhačstvím. (ad islam)

Islámský stát. Jediným vodítkem měl být příklad salaf. Když Zarkávího žáci rozbíjeli sochy pohanských bohů, byl jim vzorem Mohamed; když se prohlásili za úderné oddíly světové islámské říše, sledovali příklad válečníků, kteří pokořili císaře Herakleia; když stínali hlavy nepřátel, zavedli znovu džizju a brali si ženy poražených protivníků jako otrokyně, nedělali nic, z čeho by se neradovali i první muslimové. (ad islam)

Bůh, jehož stoupenci Islámského státu uctívali, nebyl bohem muslimských filozofů a básníků, všeslitovný a všemilosrdný; byl to řezník. Svolení ke svým krutostem nečerpali z jedinečného odkazu islámské učenosti, ale z pokřivené tradice fundamentalismu, která je ve své podstatě protestantská. Islámský stát byl sice napohled islámský, v jeho genech se však projevoval novokřtěnecký Münster. To je snad ta nejúděsnější ironie v celých dějinách protestantismu. (ad islam, protestantizmus)

vůči přesvědčení, že stačí jen láska a že míru by se měla dát šance. „Je to pitomost. To, co tam dělají, je proti všemu, za čím Beatles stáli.“43 Tak se vyjádřil pobouřený Ringo Starr, k bojovníkom Islamského štátu, ktorí si dali prezývky po členoch skupiny Beatles (ad islam)

Islám – který pro své vyznavače tradičně znamenal pouze podrobení se Bohu – bylo nutné přetvořit, překroutit a proměnit v něco velmi odlišného. Tento proces samozřejmě nezačal v roce 2015. Nabíral na rychlosti už jedno a půl století, od vrcholného období evropského kolonialismu. Jeho postup bylo možné měřit počty muslimů ve světě, kteří byli nuceni smířit se s tím, že zákony tvořené lidmi mohou stát nad těmi, které stanovil Bůh; s tím, že Mohamedova mise nebyla politická, ale jen náboženská; (ad islam)

A protože se jednalo o svět obchodu a dohod, etické chování a „poctivý obchod“ byly pro stabilní hospodářský život rozhodující. Postupně s tím, jak vliv byzantské a sásánovské říše směrem na sever v Anatolii a Persii slábnul, v Arábii a v oblasti Úrodného půlměsíce byla připravená půda pro vznik víry, která akcentovala pevné morální zásady; na rozdíl od víry, která zajišťovala pouze „koloběh období zemědělské sklizně“. Tak vznikl islám, který se stal vyznáním obchod-níků i těch, kdo žili v poušti.3 (ad islam)

Šíitské duchovenstvo je nepochybně otevřenější vůči neislám-ským textům než sunnitští [arabští] ulamové. Ajatolláho-vé jsou nadšení čtenáři (čtou také Marxe a Feuerbacha) a je v nich něco z jezuitů nebo dominikánů. Proto spojují jasný filosofický synkretismus s náročným kazuistickým právním dogmatismem... Dvojí kultura šíitského duchovenstva je ne-obyčejná: velmi tradicionalistická… a přesto velmi otevřená modernímu světu. (ad islam)

Svět sunnitských Arabů, přestože má své reformátory a inovátory (jako napří-klad Muhammad Abduh a Rašíd Ridá z přelomu 19. a 20. století), příliš dlouhou dobu postrádal přístup k západním politickým filozofům, jako byli Hegel a Marx. (ad islam suniti)

Zdrojem islami-zace a civilizace ve Střední Asii byly perský jazyk a kultura. (ad islam)

Samotná přípona „istán,“ kterou používají středoasijské země ve svém názvu, je perského původu a znamená „místo. (ad islam)

Kdybychom věděli něco více o Džaláluddinu Rúmím, který v 13. sto-letí založil turkický tarikat spojený s tančícími derviši, byli bychom méně překvapeni kompatibilitou islámu a demokracie, Islámský fundamenta-lismus by se nám pak nezdál tak jednolitý a nebezpečný. (ad islam demokracia)

Marcus Tullius Cicero

Stará fi lozofi a až po Sokrata, ktorý bol poslucháčom Anaxago-rovho žiaka Archelaa,12 sa zaoberala číslami, pohybom, otázkou, z čoho všetko vzniká a do čoho sa vracia, horlivo skúmala veľ-kosť hviezd, ich vzdialenosti, obehy a vôbec všetky nebeské javy. Sokrates prvý odviedol fi lozofi u od pozorovania neba, nechal ju zostúpiť do miest,13 ba zaviedol ju aj do domov a prinútil ju uva-žovať o živote a mravnosti, o dobre a zle. ( ad ranná grécka filozofia - predsokratici Sokrates)

Okomentuj:

axiológia
   |_estetika
            |_Inštitucionálna teória estetiky
            |_Emocionalistická teória estetiky
            |_Formalistická teória estetiky
            |_Mimetická teória estetiky
            |_Subjektivizmus v estetike
            |_Objektivizmus v estetike
   |_etika
            |_hedonizmus
                        |_kyrénska škola
                        |_epikurejská škola
            |_asketizmus
                        |_kynizmus
                        |_stoicizmus
                        |_budhistická filozofia
                            |_hinajána
                            |_mahajána
                            |_šunjaváda
                            |_vadžrajana
                            |_vidžňánaváda
                        |_Kresťanstvo
                            |_Katolicizmus
                            |_Protestantizmus
                            |_Pravoslávie
                            |_jehovisti
            |_etika starostlivosti
            |_metaetika
            |_konzekvencionalizmus
                        |_utilitarizmus
            |_deontológia
            |_etika cností
   |_politicka filozofia
            |_progresivizmus
            |_oligarchia
            |_humanizmus
            |_totalitarizmus
            |_tyrania
            |_autokracia
            |_západníctvo
            |_slavjanofilstvo
            |_fašizmus
            |_pacifizmus
            |_konzervativizmus
            |_liberalizmus
            |_politická teológia
            |_feminizmus
            |_aristokracia
            |_monarchia
            |_demokracia
            |_anarchizmus
                        |_anarchokapitalizmus
            |_kapitalizmus
            |_socializmus
            |_komunizmus
náuka o bytí
   |_filozofia dejín
            |_historicizmus
   |_Kompatibilizmus (jemný determinizmus)
   |_metafyzický libertarianizmus
   |_idealizmus
            |_panpsychizmus
            |_animizmus
            |_subjektívny idealizmus
            |_solipsizmus
            |_teológia
                        |_deizmus
                        |_teizmus
                            |_Judaizmus
                            |_Islam
                        |_ateizmus
                        |_panteizmus
                            |_sikhismus
                        |_polyteizmus
                            |_hinduizmus
                            |_pohanstvo
                        |_new age
            |_kreacionizmus
            |_personalizmus
            |_providencionalizmus
            |_okazionalizmus
            |_matematizmus
   |_Determinizmus
   |_pluralizmus
   |_dualizmus
   |_monizmus
   |_materializmus
            |_sekularizmus
            |_fyzikalizmus
                        |_filozofia kozmológie
                            |_filozofia čiernych dier
            |_evolucionizmus
            |_Hylémorfizmus
            |_naturalizmus
            |_biologizmus
            |_atomizmus
náuka o poznaní
   |_intuitivizmus
   |_asocianizmus
   |_konceptualizmus v otazke univerzálií
   |_iluminacionizmus
   |_nominalizmus v otázke univerzálií
   |_realizmus v otázke univezálií
   |_fenomenológia
   |_hermeneutika
   |_filozofia vedy
            |_externalizmus vo filozofii vedy
            |_internalizmus vo filozofii vedy
            |_kumulativizmus
            |_antidemarkacionalizmus
            |_antikumulativizmus
   |_filozofia mysle
            |_psychoanalýza
   |_filozofia jazyka
   |_analytická filozofia
   |_senzualizmus
   |_empirizmus
   |_racionalizmus