Kresťanstvo

Kresťanstvo

Vstúp (späť) do školy! 😀

Výroky v duchu tejto školy:

Lebo tak Boh miloval svet, že svojho jednorodeného syna dal.... / interpretacia - Boh je laska. Najvacsia laska ked sa niekto obetuje za druheho. Jezis sa obetoval za nas. Boh je spravodlivy. Za nase hriechy musel niekoho potrestat. Potrestal svojho syna. Boh obetoval svojho syna za nas.

Biblia - Nový zákon
Na otázku laska

Pod pojmom smilstvo (lat. luxuria, grec. „πορνεία [por·nei′a]) sa rozumie pohlavný styk medzi dvoma súhlasiacimi jedincami stojacimi mimo vzájomného manželstva. Podľa SSJ z roku 1964 je smilstvo nezriadené pohlavné obcovanie s druhým pohlavím[1]. Krátky slovník slovenského jazyka definuje smilstvo ako pohlavnú neviazanosť[2].Okrem samotného desatora sa v kresťanstve smilstvo objavuje vo výpočte siedmich hlavných hriechov. Tu však má tento hriech trochu iný význam, odpovedajúci skôr neovládateľnej žiadostivosti a zvrhlosti. Pôvodne označovalo akúkoľvek premrštenú túžbu po sexuálnom uspokojení, v súčasnosti je ale vnímaný len ako úmyselné vyvolávanie tejto túžby či jej realizáciu.

Niekto
Na otázku Ako (ne)sexovať?

Riadil sa jednoduchou filozofiou (Ľudia sú dobrí a Boh ich časom vždy privedie k dobru), a tým si získaval ľudí.

Niekto
Na otázku Ako žiť?

Miluj hriešnika a nenáviď hriech.

Niekto
Na otázku Ako prestať nenávidieť?

Človek by sa mal za všetkých okolností chovať ušlachtilo. Po svojej smrti príde na posledný súd, kde sa zvážia jeho dobré a zlé skutky a môže sa mu stať, že za svoje zlé skutky pôjde do pekla.

Niekto
Na otázku Ako žiť?

Vo chvíli, keď sa zlo zmocní sveta, tak to už je vec ktorá nie je len materiálna, ktorá nie je len technická, za tým stojí nejaké mystérium, nejaké zlo, my kresťania hovoríme, že za tým stojí diabol, a tak ako Stalin a Hitler boli strážený silami zla, aby sa ani atentát nepodaril. Preto aj zlo, ktoré dnes vyžaruje z Ruska presahuje to materiálne , a teda že možno očakávať ešte ďalšie pustošenie, ktoré môže súvisieť aj s nejakou stratou sebazáchovy... keď tak, nech to všetko padne.

Niekto
Na otázku Prečo sú vojny?

Vojna a akékoľvek zlo je výsledkom slobody človeka a daňou za to, že môžeme žiť autentický život. O to vzácnejšie je rozhodnutie slobodného človeka pre Boha, pre dobro a pre pokoj. Je to najväčší div a zázrak, aký poznám.

Niekto
Na otázku Prečo sú vojny?

Lebo ľudia sú hriešni.

Niekto
Na otázku Prečo sú vojny?

Ukrajina a Rusko by sa mali začať správať kresťansky. Ukrajina by mala kresťansky nastaviť druhé líce, a ísť s Ruskom na dve míle, ak jú núti ísť na jednu. Rusku by malo prestať robiť Ukrajine to, čo nechce aby mu robili druhí.

Niekto
Na otázku Ako ukončiť vojnu (všetky vojny)?

Dejiny sveta sú bojom medzi dvoma formami lásky: láskou k sebe - až ku zničeniu sveta, a láskou pre druhého - až k vzdaniu sa samého seba.

Aurelius Augustinus
Na otázku Čo sú to dejiny? Prečo má človek záujem o dejiny? Vďaka akým predpokladom je človek schopný pýtať sa na dejiny? Môžeme vôbec pochopiť o čo v dejinách ide?

Boh nám dal zvieratá, aby sme ich jedli. Je to aj v Biblii.

Niekto
Na otázku Čo jesť?

Ježiš bol bohočlovekom

Niekto
Na otázku Kto je Ježiš?

súkromné vlastníctvo je (má byť) výrazne obmedzené morálnou povinnosťou odovzdať núdznym tzv. prebytok. Len tak je možné zachovať súčastne súkromné hospodárenie s majetkom, nutné pre rozvoj bohatstva Zeme, spolu s právom všetkých ľudí tešiť sa z dobier stvorenstva.

Niekto
Na otázku Je majetok dobrý alebo zlý?

Ochota křesťanů podstoupit krajně trýznivé mučení – která se těm, kdo je odsoudili, mohla jevit jen jako šílenství – byla založena na mocné jistotě: na víře, že Spasitel stojí na jejich straně. Kristova přítomnost byla skutečná, skutečnější než chrámy a pole, za něž byli ochotni se obětovat staří hrdinové Říma. Byl zde, v této aréně, stejně jako byl kdysi přibitý na kříž. Napodobit jeho utrpení znamenalo dát smysl prázdnotě a nevyzpytatelnosti smrti.

Niekto
Na otázku Aký má život zmysel?

Byť neveriacim je ako nejaký smrteľný hriech..

Niekto
Na otázku Čo je hriech?

Povedali o nej:

Jean Jacques Rousseau

Kresťanstvo hlása len porobu a závislosť. Vyhovuje tyranii. Praví kresťania su pre otroctvo ako stvorení. (ad tyrania)

Friedrich Nietzsche

Kresťanstvo je platonizmus pre ľud.

Zatiaľ čo teizmus (kresťanstvo, judaizmus, islam) učí, že Boh vidí všetko a preto sa treba správať slušne, buddhizmus účí, že všetci vidia všetko , resp. všetko je poprepájané a preto sa treba správať slušne. (ad budhistická filozofia )

Hlavná výzva súčastného konzervativizmu na Slovensku je pochopiť, že konzervativizmus sa nerovná kresťanstvo.

Kresťanstvo je jedným spomedzi kultov osobnosti. (Vid aj Pavlov vyrok.. kto nemiluje Krista nech je prekliaty.)

Bernard-Henri Lévy

Kresťanstvo je viac o vyznávaní (creed) a judaizmus viac o štúdiu. To je jeden z hlavných rozdielov medzi judaizmom a kresťanstvom.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Nemohol som neprejaviť, prečo pokladám za blud onú cirkevnú vieru, ktorá sa obyčajne nazýva kresťanstvom. Medzi mnohými odchýlkami od Kristovho učenia, ukazoval som hlavnú odchýlku, totiž že sa neuznáva príkaz neprotiviť sa zlu násilím, čo zrejmejšie ako iné odchýlky ukazuje na to, že učenie Kristovo bolo cirkevným učením skazené.

Lev Nikolajevič Tolstoj

Ak Kristus skutočne žiadal od svojich učeníkov, aby konali to, čomu učil v kázaní na hore, potom môže alebo nemôže kresťan, ak chce zostať kresťanom, ísť k súdu, zúčastniť sa ho, odsudzovať ľudí, alebo v ňom hľadať ochranu mocou, môže alebo nemóže kresťan, ak chce zostať kresťanom, zúčastniť sa vlády, používať násilie voči svojím blížnym a čo je najhlavnejšou otázkou teraz, pri všeobecnej vojenskej povinnosti, môže alebo nemôže kresťan, ak chce zostať kresťanom, proti priamemu zjaveniu Kristovmu zasľubovať sa budúcim činom, priamo protikladným učeniu, a zúčastňovať sa vojenskej služby, pripravovať sa k vraždeniu ľudí alebo tak konať? (ad kresťanstvo)

Lev Nikolajevič Tolstoj

Hovoria, že plnenie tohoto príkazu (neprotivenia sa zlu náslím) je veľmi ťažké a je vlastníctvom dokonalosti. Ale ako by nebolo ťažké, keď jeho porušenie sa nielenže nezakazuje, ale priamo podporuje, pretože sa priamo žehná súdom, väzniciam, delám, puškám, vojakom a vojnám. (ad kresťanstvo)

Lev Nikolajevič Tolstoj

Príkaz neprotiviť sa zlu násilím , nie je nimi zavrhovaný, ale uznávaný ako každý iný, ale len neprikladajú tomuto príkazu zvláštny výnimočný význam, ako to čina sektári.....Príkaz nemá (podľa cirkvi) ani väčší ani menší význam než ako všetky ostatné príkazy a človek, ktorý poruší zo slabosti ktorékoľvek prikázanie, práve tak ako príkaz neprotiviť sa, neprestáva byť kresťanom, ak pritom skutočne verí. (ad kresťanstvo)

Lev Nikolajevič Tolstoj

povedať, že v učení Kristovom, príkaz neprotiviť sa zlu násilím je prehaným, znamená to isté, ako povedať, že v náuke o kruhu, zásada o rovnosti polomerov je prehnaná. (ad kresťanstvo,Ježiš Nazaretský)

Ako každý hlásateľ lásky k ľuďom, enthusiast, dochádzal Kristus vo svojom učení do utopických krajností. Každý pokrok k mravnému zdokonaleniu ľudstva býva vedený ľuďmi, ktorí nevidia nič okrem svojho poslania. Kristus, nebuď mu to povedané na újmu, mal typický temperament takéhoto reformátora. A preto musíme pamätať na to, že jeho poučeniam nemožno rozumieť doslovne, ako úplnej filozofii života. Musíme analyzovať jeho slová s úctou k nim, ale v duchu kriticizmu hľadajúcom pravdu. (ad Ježiš Nazaretský, kresťanstvo)

Lev Nikolajevič Tolstoj

Kázanie na hore, alebo vyznanie viery; nedá sa veriť jednomu i druhému. A cirkevníci zvolili poslednejší. vyznanie viery sa učí a hovorí ako modlitba i v chrámoch, ale kázanie na hore je vylúčené i z čítania evanjelií v chrámoch. (ad kresťanstvo)

Lev Nikolajevič Tolstoj

Začnem od počiatku, od narodenia dieťaťa. Pri jeho narodení učia tomu, že treba na dieťaťom a matkou predriekať motlidbu, aby sa očistili, pretože bez modlitby je rodička nečistá... Potom sa vštepuje rodičom, aby dieťa bolo naisto pokrstené, t.j. ponorené kňazom trikrát do vody, pričom hovoria nepochopiteľné slová a konajú ešte menej pochpiteľné skutky - mazanie olejom rôznych častí tela, skrihanie vlasov a dýchanie aj pľuvanie kmotrov na domnelého diabla. Všetko to má očistiť dieťa a učiniť ho kresťanom. Potom sa vštepuje rodičom, že treba dať dieťaťu prijímať, t.j. dať mu zjesť chleba a vína a tým spôsobom telo Kristovo, čímž dieťa prijme do seba milosť Kristovu. Potom sa vštepuje, že toto dieťa podľa veku treba naučiť sa modliť - t.j postaviť sa priamo pred doskami na ktorých sú zobrazené tváre Krista, Božej rodičky, Svätých a klaniať sa hlavou, celým telom, začialčo pravou rukou, určitým spôsobm zloženými prstami, dotýkať sa čela, ramien, pupku a prenášať slovanská slova, z ktorých najpužívanejšie a všetkým deťom vštepované sú "Bogorodica, deva radujsja"... (ad kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

..psychológia kresťanstva : zrod kresťanstva z ducha zatrpknutosti, a nie ako sa rado verí, z nejakého "ducha", - je to v podstate reaktívne hnutie, veľké povstanie proti panstvu ušľachtilých hodnôt. (ad kresťanstvo)

Arthur Schopenhauer

Náboženstvo je ľudová metafyzika, podobne ako existuje ľudová poézia alebo ľudová múdrosť pozostávajúca z prísloví. Je pre ľudí, ktorí viac veria ako myslia a viac sú ochotní veriť autorite ako argumentom. Argumenty náboženstva sú hlavne vyhrážky večným alebo aj dočasným zatratením, a sú namierené hlavne na neveriacich, ale aj pochybujúcich. Ako krajný teologický argument možno nájsť u niektorých národov upálenie na hranici alebo niečo podobné. (tiež ad kresťanstvo)

Pierre Teilhard de Chardin

Kresťanstvo je par excelence náboženstvom nepominuteľného a osobného. Jeho Boh myslí, miluje, hovorí, trestá ako Niekto. Jeho vesmír kulminuje v nesmrteľných dušiach, navždy zodpovedných každá za svoj osud. Nebo, ktoré pred humanistickými panteistami zostávalo ľahostajné a uzatvorené, nad veriacimi kresťanmi ožíva a otvára sa dokorán. Toto rozžiarenie vrcholkov má nesmiernu príťažlivosť. Dlho sa mi však zdalo, že cesta k nim je odrezaná od Zeme - akoby som sa mal šplhať po mrakoch.

Pierre Teilhard de Chardin

Kresťanstvo akoby neverilo v ľudský pokrok. Nerozvinulo alebo nechalo v sebe spať zmysel pre Zem ...Viera v Ježiša naplňuje moje najväčšie nádej.....Ale neztrácam tým vieru vo svet?..... A práve vtedy sa mi vyjavil Univerzálný Kristus.

Pierre Teilhard de Chardin

Práve kresťanstvo najlepšie uspokojuje bytostnú náboženskú tendenciu, ktorá človeka pudí k istému druhu "panteizmu".
Sú dva druhy panteizmu:
Podľa prvého sa jednota Všetkého rodí zo splynutia prvkov - a akonáhle k nej dôjde, prvky miznú.
Podľa druhého sa prvky dovršujú dosiahnutím hlbšieho Stredu, ktorý je nad nimi a ktorý ich stredy v sebe umocní. Ak platí zásada (teoretická i experimentálna) , že jednota členy, ktoré zjednocuje , nezmiešava, ale diferencuje, potom iba táto forma "panteizmu" je intelektuálne platná a mysticky uspokojivá. A práve ona nachádza vyjadrenie v kresťanskom postoji. (ad panteizmus)

Kresťanský kríž symbolizuje utrpenie, ako sa aj zvykne hovoriť, že každý si nesieme svoj kríž. To je ale aj prvá pravda zo štyroch vznešených právd budhizmu - Existuje utrpenie. (ad Kresťanstvo, budhistická filozofia)

Friedrich Nietzsche

Redukovať bytie kresťanom... na pokladanie niečoho za pravdivé, znamená negovať kresťanskosť. Kresťania v skutočnosti vlastne ani neexistovali. (ad Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

V podstate existoval iba jediný kresťan a ten zomrel na kríži. (ad Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

Kto by dnes povedal "nechcem byt vojakom", "nestarám sa o súdy", "nerobím si nárok na policajné služby", "nechcem robiť nič, čo by narúšalo môj vnútorný pokoj: a keď tým musím trpieť, nič môjmu pokoju neprospieva viac než utrpenie", - ten by bol kresťanom (ad Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

Ježiš zavádza novú životnú prax, a nie nové učenie (nový spôsob života, a nie novú vieru...Ovláda ho hlboký inštinkt pre to... ako musí človek žiť, aby sa cítil v nebi, aby sa cítil večný (ad Kresťanstvo, ,Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

Blaženosť, ktorú Ježiš žil a dosahoval svojou životnou praxou, je "psychologickou realitou vykúpenia". Táto blaženosť znamená... byť doma vo svete, ktorého sa už viac nedotkne nijaká realita, vo vnútornom svete..život alebo pravda alebo svetlo sú jeho slová pre to najvnútornejšie - všetko ostatné, celá realita, celá príroda, sám jazyk, má pre neho iba hodnotu znaku, podobenstva. Blaženosť je jediná realita - zvyšok sú len znaky, aby sa o nej dalo hovoriť. (ad Kresťanstvo, ,Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

Tento radostný posol zomrel tak, ako žil, nie aby vykúpil ľudí, ale aby ukázal ako treba žiť. (ad Kresťanstvo, Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

Pre činnosť toho, kto dosiahol blaženosť, je charakteristické, že obchádza svet, alebo že svetom prechádza bez toho, aby sa ho týkal. Dôsledky tohto základného postoja - Po prvé platí: Nikdy neklásť odpor. Nič sa nepopiera, všetkému sa pritakáva. Takýto postoj nazýva Ježiš láska. Jeho "život v bezvýhradnej láske bez akéhokoľvek odstupu" znamená, že všetko je mu rovnako blízke: Nerobí rozdiel medzi cudzími a domácimi, medzi židmi a nežidmi. Táto láska nie je výberová.. Je to láska, ktorá nepohŕda nikým. (ad Kresťanstvo, Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

Ak skutočnosť sveta odpadá, tak aj smrť sa stáva čímsi neskutočným. V Evanjeliu sa pojem prirodzenej smrti vôbec nevyskytuje. Smrť nie je mostom ani prechodom, vôbec v ňom nie je spomenutá, pretož prináleží do celkom iného, iba zdanlivého sveta. Čas, fyzický život a jeho krízy pre hláateľov radostného posolstva vôbec neexistujú. (ad Kresťanstvo, Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

Ježišová pravda bola od začiatku radikálnym spôsobom prekrútená. Kresťanstvo nie je procesom postupného odpadlíctva od niečoho, čo bolo zo začiatku pravdivé a postupne sa vytrácalo, ale žije z celkom odlišných pôvodných zdrojov. Tie si Ježiša ako čosi pre ne cudzorodé hneď pri prvom styku prisvojili v prekrútenej podobe. Predovšetkým sa namiesto skutočného Ježiša nastolil obraz Ježiša ako bojovného fanatika, útočiaceho proti kňazom a teológom. Potom v Pavlovej interpretácii prichádza postava Vykupiteľa, pri ktorej už vlastne boli dôležite len smrť a zmŕtvychvstanie . (ad Ježiš Nazaretský)

Friedrich Nietzsche

..namiesto praxe života samé formuly, rity a dogmy. (ad Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

..už rannokresťanské cirkevné spoločenstvá boli ..svetom ako z ruského románu, v ktorom si, ako sa zdá, dávajú schôdzku spoločenskí vyvrheli, nervové chodoby a detinský idiotizmus... Kresťanstvo potom do seba pohltilo učenia a rity všetkých podzemných kultov rozšírených vrámci Rímskeho impéria, nezmysly chorého rozumu každého druhu..všetky mystériá, spasiteľské bludy, obetné myšlienky, asketizmus, filozofickú teóriu dvoch svetov, očierňovanie a hanenie sveta, všetky tieto sprievodné javy upadajúceho života. (ad Kresťanstvo)

Vo všetkých storočiach sa v kresťanstve hľadala cesta z odpadlíctva k jeho znovunastoleniu v návrate k Novému Zákonu. Pre Nietzscheho však prekrútenie nie je nejaký jav, ktorý by vystúpil až následne, nie je odpadlíctvom, ale je tým esenciálne prvým. Už evanjeliá, už celý Nový Zákon je prekrútením. (ad Friedrich Nietzsche, Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

Vôľu k pravde a bezpodmienečnosť modernej vedeckosti možno odvodiť z ohňa, ktorý vzplanul v kresťanstve, z morálnosti, ktorá žiada pravdu za každú cenu.. (ad Kresťanstvo)

Ja si musím stále a stále klásť otázku, že čo sa to deje, že atómy môjho tela, ktoré sú úplne rovnaké prvky mendelejovej tabuľky ako zvyšok celého vesmíru tu v Bratislave za oknami, ako to že tietio atómy sa v mojej hlave zostavia tak, že ja som schpný milovať, dúfať, túžiť pýtať sa, premýšlať.. a pod. Židovstvo a kresťanstvo k tomu neprináša nič iného, že sa s tou mysľou a inteligenciou dá hovoriť. (ad židovská a islamská filozofia)

Základné pravdy, ktoré zdieľajú všetky 3 abrahámske náboženstvá hoci majú rôzne vonkajšie ozdoby sú : nesmrteľnosť duše, slobodná vôľa človeka a transcendetný osobný boh. (ad Kresťanstvo, Judaizmus, Islam)

Je nutné si pripomenúť historickú skutočnosť, že v okamihu rozhodujúceho zvratu - a ako priamy dôsledok odmietavého židovského postoja ku kresťanskému posolstvu - sa ranná cirkev rozhodla hodiť cez palubu židovské náboženské prikázania. Skutky apoštovol poisujú, ako sa Židia Pavlovi pri jeho učení o Ježišovi "postavili" a ako mu protirečili , takže nakoniec dospel k záveru, že budúcnosť je treba hľadať mimo vlastný národ: "Pretože ho odmietate (slovo Božie) ... obraciame sa k pohanom.". Cirkev stála pred rozkolom...Na koncile konanom v Jeruzaleme v roku 49 Pavol presadzoval, aby sa z požiadaviek kladených na kresťanov vyňali židovské náboženské zákony. Po dlhom rokovaní nakoniec Jakub súhlasil - a budúci smer kresťanských dejín bol daný. (ad kresťanstvo)

Keby židia nezavrhli Ježiša a keby Pavol nenastavil cirkevnému kormidlu nový smer, rodiaca sa viera by najväčšou pravdepodobosťou zanikla po boku ostatných židovských siekt, ktoré zmizli po roku 70 n.l., kedy Rímania zničili Jeruzalem i jeho Chrám a nechali prežiť iba "rabínsky" judaizmus - tradičné židovské náboženstvo dneška (ad kresťanstvo )

Kresťanstvo hlása, že počiatok má byť iný (ako spravodlivé rozdelenie statkov). Treba začať tým, že usporiadame vzťah človeka k človeku na základe zákona lásky. Subjektívne predchádza objektívnemu. Spravodlivosť je plodom lásky. Kresťanské sociálne učenie obhajuje právo na súkromné vlastníctvo aj výrobných prostriedkov.

Kresťanstvo sa hned na svojich prvých historických krokoch stretlo s Rímom a muselo počítať s rímskym duchom a s rýmskym spôsobom, alebo inak, rýmskym štýlom myslenia. Starý Rím sa právom považuje za nositeľa a vyjadriteľa práva, zákona....... Tak začala jurisdická teória, ktorá spočíva v tom, že sa vyššie uvedená analógia práce a odmeny stáva (vedome či nevedomky, otvorene či medzi riadkami) vyjadrením samotnej podstaty spásy (ad katolicizmus)

V kresťanskom mýte bol dedičný hriech človeka nepochybne prehrešením proti bohu-otcovi. Ak Kristus vykupuje ľudstvo z bremena dedičného hriechu tým, že obetuje vlastný život, nutí nás k záveru, že tento hriech bol vraždou. Podľa zákona odplaty, hlboko zakorenenom v ľudskom cítení, sa dá vražda odčiniť iba obetovaním iného života; sebaobetovanie poukazuje na krvavú vinu. Ak vedie toto obetovanie vlastného života k uzmiereniu s bohom-otcom, mohol byť odpykávaný zločin jedine otcovraždou. (ad kresťanstvo)

Uzmierenie s otcom je o to dôkladnejšie, pretože paralelne s touto obeťou dochádza k zrieknutiu sa ženy, kôli ktorej došlo k vzbure proti otcovi. (ad kresťanstvo)

Tým istým činom, ktorým syn ponúka najvyššie pokánie, splňuje tiež túžbu vyrovnať sa otcovi. Stáva sa rovnako bohom vedľa otca či skôr miesto neho. Náboženstvo syna vystriedalo náboženstvo otca. Na znamenie tejto náhrady ožíva stará totemická hostina ako prijímanie, pri ktorej bratia konzumujú tera telo a krv synovu a nie otcovu a touto hostinou sa posväcujú a ztotožňujú so synom.. (ad kresťanstvo)

Kresťanský hrdina bol mučeník, lebo podľa židovskej tradície bolo najvyšším hrdinským činom obetovať svoj život pre Boha alebo pre svojich blížnych. Mučeník je pravým opakom pohanského hrdinu personifikovaného v hrdinoch gréckych či germánskych. Cieľom týchto hrdinov bolo dobývať, víťaziť, ničiť, lúpiť; naplnením ich života bola pýcha, sláva a najvyššia zručnosť v zabíjaní. (ad kresťanstvo)

21. storočie bude vyžadovať aby kresťania boli mystikmi, alebo prestanú existovať (ad kresťanstvo)

vytvořili ze svých muk veřejné představení své zbožné oddanosti Kristu. Ať je nabírali na rohy býci, trhali psi nebo se pekli na doruda rozpálených železných židlích, vykřikovali pouze „slova, která neustále opakovali – vyznání své víry“. Tak se to alespoň uvádí v listu pro církve v Malé Asii, jehož autorem mohl dost dobře být sám Irenej.* Tento dopis obsahuje jeden zásadní objev: být obětí může být zdrojem síly. Obraťte vzhůru nohama klíčové předpoklady římských úřadů a podřízení může být náhle předefinováno jako triumf, ponížení jako sláva, smrt jako život. (ad kresťanstvo)

Když mučedníci z Lyonu a Vienne zemřeli pro svého Pána, věděli, že jsou spjati v jednom společenství s lidmi podobného osudu v Jeruzalémě, Malé Asii, v Římě. Věděli také, že patří do rodové linie mučedníků, kteří zemřeli před nimi: Polykarpa, Ignáce a Pavla. Věděli, že jsou občany nebes.Irenej, který přišel po nich, se zasloužil o to, že jejich víra dostala široký a spolehlivý základ. Již během jeho života bylo i pro nepřátelské pozorovatele zjevné, čeho spolu se stejně smýšlejícími křesťany dosáhl. Řídili organizaci, která co do velikosti a světového záběru nebyla jen jednou z mnoha církví, ale něčím mnohem impozantnějším: „velikým shromážděním“,„hlavním proudem“. (ad kresťanstvo)

všichni, kdo věříme v Krista Ježíše, jsme nazýváni živými kameny.“32 To byl ten velký chrám, sestavený z křesťanů celého světa a s Kristem jako „úhelným kamenem“,33 který Órigenés hodlal bránit před nepřáteli církve. Na rozdíl od domovin ostatních národů se vlast křesťanů nenacházela tam, kde byly oltáře, rodinné krby a pole. (ad kresťanstvo)

tohoto spojení teologie s římskou byrokracií na vrcholu její moci vzešla inovace, o jakou se dosud nikdo nikde nepokusil: vyhlášení víry, která samu sebe prohlásila za univerzální. Už samotný počet účastníků, kteří se sem sjeli z oblastí od Mezopotámie po Británii, dodal jejich jednání váhu, s níž nemohl soupeřit žádný jednotlivý biskup nebo teolog. Ortodoxie poprvé získala něco, co by jen stěží dokázal zajistit i tak geniální teolog jako Órigenés: definici křesťanského boha, na jejímž základě bylo možné přesně určit, co je hereze. Časem (ad kresťanstvo. katolicizmus)

Po celé dějiny křesťanství se bude opakovaně projevovat touha po odmítnutí shnilého a nakaženého světa, po odmítnutí jakéhokoli kompromisu s ním, po směřování ke stavu neposkvrněné čistoty. (ad kresťanstvo)

první generace Kristových následovníků vlastnila vše společně. „Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.“29 Spravedlivá a majetkově rovná společnost byla tedy cílem, pro nějž existovalo přímé posvěcení v samotném Písmu. Stačí dosáhnout takového stavu a žádné dobročinnosti nebude zapotřebí. (ad komunizmus,kresťanstvo)

Na rozdíl od Pavlových dob už za „svaté“ nebyli považováni žijící věrní stoupenci Krista. Tímto titulem byli nyní označováni ti, kdo, tak jako Martin, zemřeli a připojili se ke Spasiteli. (ad kresťanstvo)

Ke konci pátého století bylo možné narazit na svíčky zapálené u pramenů nebo na křižovatkách cest a na obětování starým modlám už jen v nejodlehlejších venkovských končinách, kde zůstali muži a ženy, kteří lnuli ke „zvráceným zvykům minulosti“.2 Biskupové ve městech nazývali tato politováníhodná individua pejorativním výrazem pagani: ten neznamenal jen „venkovani“, ale také „burani“. Slovo paganus – „pohan“ – však brzy získalo širší význam. (ad kresťanstvo, pohanstvo)

Jestliže se v koránu nezvratně odhaluje, že Ježíš nezemřel na popravišti, ale že se to jen tak zdálo, proč křesťané setrvávají v bludu a dál oslavují kříž? (ad kresťanstvo, islam)

Přijmout Krista znamenalo uznat, že Bůh vepsal svá přikázání do lidských srdcí. Mezi těmi z kartaginských Židů, kteří se po nuceném pokřtění stali skutečnými křesťany, byla tato myšlenka, tato změna základních předpokladů, znovu a znovu tím, co pro ně bylo zcela rozhodující. „Stvoření není spaseno díky Mojžíšovu zákonu, ale díky tomu, že se objevil nový a jiný zákon. (judaizmus, kresťanstvo)

Jedinou podmínkou bylo, aby cokoli takového bylo přesvědčivě prezentováno tak, že to řekl Prorok – jelikož se dalo předpokládat, že cokoli, co Mohamed pronesl, mělo pečeť Božího souhlasu.To byla pro křesťany osudová výzva. Jejich tradiční přesvědčení, že pravý Boží zákon je zapsán v srdci, už rázněji zavrženo být nemohlo. (ad islam, kresťanstvo)

Noe byl předem varován před tím, co přijde, a dostal od Boha příkaz vybudovat velkou archu, v níž našlo útočiště po páru z každého živého tvorstva. Také posláním křesťanů bylo vybudovat archu, v níž bude moci celý svět najít bezpečný úkryt. (ad kresťanstvo)

Žádný pohanský rituál se nemohl vyrovnat pomazání pokřtěného krále. Panovník, který pocítil lepkavost posvěceného oleje na své kůži, jak mu proniká póry a vsakuje se mu hluboko do duše, věděl, že se tímto úkonem zařazuje k Davidovi, Šalomounovi, Karlu Velikému nebo Otovi. Kým je sám Kristus, ne-li největším z králů? (ad monarchia, kresťanstvo)

tím, že se církev osvobodila od světského, stala se sama státem.A navíc i zcela novým typem státu. Papežova autorita byla především právní. Aby mohl uplatňovat svou svrchovanost nad duchovenstvem, ochraňovat hranice mezi církví a světskou mocí a zajišťovat spravedlnost pro ty, kdo se chtěli odvolat proti rozhodnutí „světského ramene“, jak se během staletí po Canosse začalo říkat státní moci, k tomu všemu byly zapotřebí armády právníků. (ad kresťanstvo, katolicizmus)

(Katolícki právnici sa usilovali) osladění rozporných kánonů.Jak všechny tyto rozpory odstranit? Gratianus a jeho spolupracovníci se v tom opírali o dvě věci. Vodítko samozřejmě poskytovalo Písmo a církevní otcové – mužové jako Irenej, Órigenés nebo Augustin. (ad kresťanstvo - Origenes Chalkenteros, Aurelius Augustinus)

To, že bohatí jsou povinni dávat chudým, byl samozřejmě princip starý jako křesťanství samo. Dosud nikoho však nenapadlo prosazovat princip vůči němu komplementární: že chudý má nárok na základní životní potřeby. Něco takového bylo – a tuto formulaci kanoničtí právníci používali stále více – lidské „právo“. (ad kresťanstvo)

Prosadit mezi křesťany učení, že manželství je svátost, viditelný symbol Boží milosti, trval církvi řadu staletí. Nebylo snadné překonat zakořeněný předpoklad – prastarý a všeobecně sdílený –, že účelem manželství je upevnit spojenectví mezi dvěma rody. (ad kresťanstvo)

Kněží měli dovoleno sezdávat páry bez povolení jejich rodičů – dokonce i bez jejich vědomí. Jediným řádným základem sňatku byl souhlas, nikoli donucení. Když se církev této zásadě upsala a vtělila ji do zákona, šlapala tím všude na paty stařešinům, kteří stáli v čele rodů. Něco takového muselo mít závažné důsledky do budoucna. Před křesťanstvem se tím otevírala cesta k radikálně nové koncepci manželství jako svazku založeného na vzájemné přitažlivosti, na lásce. (ad kresťanstvo)

Jezuité kvůli své posedlé snaze porozumět zákonům, jimiž se možná řídí vesmír – obviňoval je Jang –, opomíjejí to, co konfuciánská učenost odjakživa považovala za náležitý předmět astronomie: věštění. (ad konfucianizmus; kresťanstvo)

Soupeření stoupenců přísné kázně na jedné straně a náboženské tolerance na straně druhé uvázlo na celá desetiletí v patové situaci. (ad kresťanstvo)

Jádrem evangelií je paradoxní myšlenka, že slabost může být zdrojem síly, že oběť může triumfovat nad svými mučiteli, že utrpení může znamenat vítězství. (ad Biblia - Nový zákon, kresťanstvo)

nejjistějším způsobem všeobecného prosazování křesťanského učení a křesťanských principů je líčit je jako něco, co nemá s křesťanstvím nic společného. (ad kresťanstvo)

Osm evropských mocností se 8. února 1815 podepsalo pod přelomové prohlášení. Obchod s otroky, uvádí se v něm, odporuje „principům lidskosti a univerzální morálky“. Jazyk evangelikálního protestantismu se zde spojil s řečí Velké francouzské revoluce. (ad kresťanstvo, francúzske osvietenstvo,Protestantizmus)

Deklarace práv nárokovala ještě univerzálnější autoritu než křesťanství, jen zdůrazňovalo, do jaké míry byla, co do rozsahu svých ambicí a dosahu svých nároků, ve své podstatě křesťanská. (ad kresťanstvo)

Sen o tom, že židovská odlišnost by mohla být zahrnuta do identity, již by mohl sdílet celý svět – takové, v níž přestane záležet na zákonech, které dal Bůh Židům, aby je vydělil od ostatních lidí –, sahá do minulosti až k Pavlovi. (ad kresťanstvo, judaizmus)

Tažení, které bylo ještě o století dříve výsadou několika potrhlých kvakerů, se rozšířilo po celém světě jako divoký požár Ducha. K prosazení svého evangelikálního učení po zeměkouli přitom nepotřebovalo žádné misionáře. Právníci a ambasadoři dokázali tohoto cíle dosáhnout účinněji: většinou to totiž dělali nenápadně. Výraz zločin proti lidskosti rezonoval za hranicemi křesťanského světa mnohem silněji než zločin proti Kristu. Ukázalo se, že křížová výprava uspěje spíše tehdy, když nechá kříž schovaný. (ad kresťanstvo)

Věřit, že Bůh se stal člověkem a zemřel smrtí otroka, znamenalo věřit, že ve slabosti se může skrývat síla a v porážce vítězství. Darwinova teorie, radikálnější než všechno, co kdy předtím křesťanská civilizace zplodila, tento předpoklad zpochybnila. Slabost žádnou hodnotu nemá. (ad evolucionizmus vs. kresťanstvo)

Darwin však nad těmito projevy filantropie vynesl podrážděný verdikt. Podobně jako kdysi Sparťané, kteří házeli nemocná nemluvňata ze skály, i on se hrozil důsledků, které může mít pro odolnost společnosti to, že slabým bude umožněno se rozmnožovat. „Žádný chovatel domácích zvířat nebude pochybovat o tom, že to musí lidské rase velice škodit. (ad evolucionizmus vs kresťanstvo)

„Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.“48 To bylo heslo jasné jako vědecký vzorec.Samozřejmě až na to, že s vědou nic společného nemělo. Rodokmen tohoto hesla jasně poznal každý, kdo znal Skutky apoštolů. „Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.“ (ad marxizmus , kresťanstvo)

Křesťanství vládlo dvě tisíciletí a vypudit jej není snadné. Jeho mýty budou odolávat zapomnění ještě dlouho. (ad Kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

Podívaná na mučeného Krista sloužila jako návnada pro mocné. Měla přesvědčit je všechny – silné a zdravé, krásné a statečné, mocné a sebevědomé –, že zdědit zemi si zaslouží lidé od přírody podřadní, hladoví a ponížení. (ad kresťanstvo)

Friedrich Nietzsche

Když se ale křesťanství postavilo na stranu všeho, co je nemocné, slabé a neduživé, nakazilo nemocí celé lidstvo. Jeho ideály soucitu a rovnosti před Bohem se nezrodily z lásky, ale z nenávisti: (ad Krestanstvo)

Friedrich Nietzsche

Plavá bestie byla vlákána do kláštera. „Teď tu ležel nemocen, zbědován, k sobě samému zlomyslný: pln záští k životním popudům, pln podezřívavosti ke všemu, co bylo ještě silné a šťastné. Zkrátka ‚křesťan‘. (ad kresťanstvo)

To, že by křesťanská tradice misionářského zápalu mohla nyní vést k zatlačování křesťanství, bylo pro křesťany příliš krutá možnost, než aby o ní uvažovali – ti nejbystřejší tomu však velmi dobře rozuměli. Bezbožnost Sovětského svazu nespočívala ani tak v pronásledování křesťanů, jako spíše v tom, že byl temnou a vražednou parodií církve. „Bolševický ateismus je výrazem nové náboženské víry.“23Představivost věřících od počátků církve vzněcoval sen o novém řádu vybudovaném na troskách starého, (ad komunizmus, kresťanstvo)

Pro mnoho evangelikálů byl feminismus a hnutí za práva homosexuálů útokem na samo křesťanství. (ad krestanstvo, feminizmus)

Miluj svého bližního jako sebe samého. Nejen Němce. Bůh miluje každého.“5 Křesťané se po dvě tisíciletí snažili uvést toto učení do života. Když Merkelová poskytla útočiště obětem válek na Středním východě, dělala jen to, co o šestnáct století dříve hájil Řehoř z Nyssy. ( ad kresťanstvo)

Západ se během své globální hegemonie naučil umění předkládat křesťanské koncepty obecenstvu jiných vyznání. Doktrína lidských práv a další koncepty budou mnohem přijatelnější, pokud se podaří utajit, že jejich kořeny vyrůstají ze středověkého evropského kanonického práva. (ad kresťanstvo, katolicizmus)

Evangelikálové a pokrokáři ve skutečnosti evidentně pocházejí z téže líhně. Jestliže odpůrci potratů jsou následníci svaté Makríny, která chodila po smetištích Kappadokie a zachraňovala z nich odhozená nemluvňata, pak jejich protivníci čerpají rovněž z hluboce vkořeněného křesťanského předpokladu: z toho, že tělo každé ženy patří jen jí a jako takové jej musí každý muž respektovat. (ad Kresťanstvo,progresivizmus)

Nadšené úsilí církve o prosazení monogamní věrnosti ovlivnilo jak zastánce sňatků gayů, tak ty, kteří s odkazem na biblická odsouzení mužů spících s muži brojí proti nim. Zařizovat toalety pro transsexuály vypadá jako urážka Pána Boha, který stvořil muže a ženu; odmítat laskavou pomoc pronásledovaným však je urážkou nejdůležitějšího z učení Ježíše Krista. (ad progresivizmus a Kresťanstvo)

Americká kulturní válka není ani tak válkou proti křesťanství, jako spíše občanskou válkou mezi dvěma křesťanskými frakcemi. ( ad Kresťanstvo)

Bůh sice bude mrtev, obrovský a děsivý stín jeho chladné mrtvoly se však bude dál vznášet nad světem. Akademické feministky nejsou v jeho zajetí a nejsou jeho ministrantkami o nic méně než nejohnivější evangelikální kazatelé. Bohu se nelze vyhnout jednoduše tím, že budeme odmítat uvěřit v jeho existenci. Veškeré odsuzování křesťanství jako patriarchálního a represivního učení vychází z hodnotového rámce, který je sám o sobě veskrze křesťanský. (ad Friedrich Nietzsche a Kresťanstvo )

Poslední měli být prvními a první posledními. (ad Kresťanstvo)

„Bůh vyvolil slabé tohoto světa, aby zahanbil silné.“33 To je mýtus, na němž na Západě stále lpíme. Křesťanský svět v tomto smyslu zůstává dál křesťanským. (ad Kresťanstvo)

Koneckonců čarodějnice se neupalovaly jako zastánkyně obecních statků, jak to opakovaně vyznívá u Silvie Federici, ale jako vlastnictví, které náleželo, bohužel, nesprávné osobě; v tomto případě ď (ad Kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

Tato nová představa království z jiného světa si nikdy nemohla najít cestu do myslí pohanů, kteří tak vždy nahlíželi na křesťany jako na skutečné buřiče, kteří pod rouškou podří-zenosti pouze hledají vhodný okamžik, aby se stali nezávislými a pány a aby obratně uchvátili autoritu, kterou ve své slabosti předstírali, že ctí. To bylo příčinou pronásledování.Nastalo to, čeho se pohané obávali. Vše se viditelně změni-lo, pokorní křesťané změnili svůj jazyk a brzy jsme uviděli, jak se toto domnělé království z onoho světa stává pod viditelným vůdcem273 nejnásilnějším despotismem tohoto světa. ( ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

Protože zde však stále byl vladař a občanské zákony, z této dvojí moci vždy vyplýval trvalý právní střet, který v křesťan-ských státech znemožnil jakoukoli dobrou správu274, a nikdy nebylo možné vědět, zda je člověk zavázán poslušností pánovi, či k (ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

„Mám daleko k tomu, abych tvrdil, že čisté Evangelium je pro společnost škodlivé, připadá mi v určitém ohledu příliš společenské, mám za to, že nadměrně zahrnuje celý lidský rod pod zákonodárství, které musí být výlučné, takže vzbuzuje více humanismu nežli vlastenectví a spíše utváří lidi než občany. ( ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

Křesťanství je zcela duchovní náboženství, zaměstnané pou-ze nadpozemskými záležitostmi; vlast křesťana není z tohoto světa. Křesťan plní svoji povinnost, to je pravda, činí tak však s naprostou lhostejností k úspěchu či neúspěchu svého úsilí. Jen když si nemá co vyčítat, pak mu nezáleží na tom, zda se na tomto světě vše daří, či nikoli. Jestliže stát vzkvétá, ani se ne- odváží radovat se z veřejného blaha, bojí se, že by slávou svojí země zpychl; když se stát hroutí, žehná Boží ruce, která těžce dolehla na jeho národ.Aby byla společnost ( ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

Bůh chce, abychom ho byli poslušní; zneužívá snad této moci ten, komu je svěřena? Je to bič, jímž Bůh trestá svoje děti. Člověka by soužilo svědo-mí, když by měl vyhnat uchvatitele. Bylo by zapotřebí narušit veřejný klid, uchýlit se k násilí, prolévat krev. To vše je těžko slučitelné s mírností křesťana; konečně, co záleží v tomto slza-vém údolí na tom, jsme-li svobodní, či nevolníci? Zásadní je dojít do ráje a odevzdanost je jen dalším prostředkem, jak to-h ( ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

Mýlím se však, když říkám křesťanská republika. Jedno slo-vo vylučuje druhé. Křesťanství káže pouze podřízenost a zá-vislost. Jeho duch je příliš nakloněný tyranii, aby z ní neměl nikdy prospěch. Opravdoví křesťané jsou zrozeni pro to, být otroky.285 Vědí to, a nic to s nimi nedělá; (ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

„Naše náboženství totiž, učíc nás pravdě a pravé cestě ke spáse, učí nás také pohrdat světskou ctí, kdežto pohané si této cti neobyčejně vážili, spatřovali v ní své největší dobro, a proto ve svých činech projevovali větší sílu a smělost. […] Dále náboženství starých národů prohlašovalo za svaté jen muže získavší svět-skou slávu, jako vojevůdce a hlavy republik. Naše náboženství vynáší více muže pokorné a rozjímající než energické. Nejvyšším dobrem našeho náboženství je pokora, sebezapření a opovrhování světskými věcmi. Staré je spatřovalo v du-ševní velikosti, v tělesné síle a v ostatních vlastnostech, které činí člověka silným a statečným. Žádá-li naše náboženství, abys byl silný, míní tím silný, abys mohl snášet utrpení, ne silný k energickému činu. Toto myšlení, zdá se, zeslabilo lidské pokolení a vydalo je za kořist zloduchům, kteří mohou bezpečně provádět své nekalé plány, vidouce, že velká většina, aby se dostala do ráje, chce raději snášet utlačování než se mstít.“ N. Machiavelli: Discorsi, ( ad kresťanstvo)

Jean Jacques Rousseau

„Zde je velmi zřetelně moje vlastní přesvědčení v této věci: tedy, že žádný skutečný věřící by nemohl být ani nesnášenlivý, ani pronásledovatel. Kdybych byl soudcem a kdyby zákon trestal ateisty smrtí, začal bych tím, že bych dal upálit každého, kdo by přišel, aby druhého udal.“ J.-J. Rousseau: La nouvelle Héloïse, V, lettre V, pozn. pod čarou, s. 652. ( ad kresťanstvo)

Presvedčenie, že ak niekto verí v Boha, má u neho veľké plus, je zrejme jeden z najväčších omylov dejín kresťanstva. (ad Kresťanstvo)

kresťanstvo sa občas zvrhlo na evakuačný plán, ktorým sa má čo najviac tých správnych ľudí previesť z toho skazeného sveta a ten druhý, neskazený

Arthur Schopenhauer

Sila, ktorou kresťanstvo dokázalo prekonať najprv judaizmus a potom grécke a rímske pohanstvo, spočíva výlučne v jeho pesimizme, v priznaní, že naša situácia je úplne biedna a zároveň hriešna, zatiaľ čo judaizmus a pohanstvo boli optimistické. Táto pravda, ktorú hlboko a bolestne pociťoval(pociťuje) každý,sa presadila a priniesla so sebou potrebu vykúpenia.

Okomentuj:

axiológia
   |_estetika
            |_Inštitucionálna teória estetiky
            |_Emocionalistická teória estetiky
            |_Formalistická teória estetiky
            |_Mimetická teória estetiky
            |_Subjektivizmus v estetike
            |_Objektivizmus v estetike
   |_etika
            |_hedonizmus
                        |_kyrénska škola
                        |_epikurejská škola
            |_asketizmus
                        |_kynizmus
                        |_stoicizmus
                        |_budhistická filozofia
                            |_hinajána
                            |_mahajána
                            |_šunjaváda
                            |_vadžrajana
                            |_vidžňánaváda
                        |_Kresťanstvo
                            |_Katolicizmus
                            |_Protestantizmus
                            |_Pravoslávie
                            |_jehovisti
            |_etika starostlivosti
            |_metaetika
            |_konzekvencionalizmus
                        |_utilitarizmus
            |_deontológia
            |_etika cností
   |_politicka filozofia
            |_progresivizmus
            |_oligarchia
            |_humanizmus
            |_totalitarizmus
            |_tyrania
            |_autokracia
            |_západníctvo
            |_slavjanofilstvo
            |_fašizmus
            |_pacifizmus
            |_konzervativizmus
            |_liberalizmus
            |_politická teológia
            |_feminizmus
            |_aristokracia
            |_monarchia
            |_demokracia
            |_anarchizmus
                        |_anarchokapitalizmus
            |_kapitalizmus
            |_socializmus
            |_komunizmus
náuka o bytí
   |_filozofia dejín
            |_historicizmus
   |_Kompatibilizmus (jemný determinizmus)
   |_metafyzický libertarianizmus
   |_idealizmus
            |_panpsychizmus
            |_animizmus
            |_subjektívny idealizmus
            |_solipsizmus
            |_teológia
                        |_deizmus
                        |_teizmus
                            |_Judaizmus
                            |_Islam
                        |_ateizmus
                        |_panteizmus
                            |_sikhismus
                        |_polyteizmus
                            |_hinduizmus
                            |_pohanstvo
                        |_new age
            |_kreacionizmus
            |_personalizmus
            |_providencionalizmus
            |_okazionalizmus
            |_matematizmus
   |_Determinizmus
   |_pluralizmus
   |_dualizmus
   |_monizmus
   |_materializmus
            |_sekularizmus
            |_fyzikalizmus
                        |_filozofia kozmológie
                            |_filozofia čiernych dier
            |_evolucionizmus
            |_Hylémorfizmus
            |_naturalizmus
            |_biologizmus
            |_atomizmus
náuka o poznaní
   |_intuitivizmus
   |_asocianizmus
   |_konceptualizmus v otazke univerzálií
   |_iluminacionizmus
   |_nominalizmus v otázke univerzálií
   |_realizmus v otázke univezálií
   |_fenomenológia
   |_hermeneutika
   |_filozofia vedy
            |_externalizmus vo filozofii vedy
            |_internalizmus vo filozofii vedy
            |_kumulativizmus
            |_antidemarkacionalizmus
            |_antikumulativizmus
   |_filozofia mysle
            |_psychoanalýza
   |_filozofia jazyka
   |_analytická filozofia
   |_senzualizmus
   |_empirizmus
   |_racionalizmus